Jdi na obsah Jdi na menu
 

Nejstarší obyvatelé pravěké Třebíče

Nejstarší obyvatelé pravěké Třebíče - výzva

 

Třebíč, ležící s vysokou nadmořskou výškou na Českomoravské vysočině s proměnlivým počasím a nevalně úrodnou půdou, byla dlouho pokládána za místo velmi pozdě osídlené. Ano, Třebíč určitě nezažila tak čilý pravěký sídelní ruch, jaký byl typický pro starou úrodnou a stabilní sídelní oblast středomoravskou a jihomoravskou.

Jak ale dokazují archeologické nálezy, už pravěký člověk si našel cestu i do Třebíče a to s největší pravděpodobností právě z výše uvedených oblastí proti proudu řeky Jihlavy.

Kdo byli naši nejstarší obyvatelé Třebíče?

Na Třebíčsko zabloudil asi před 50–60.000 lety člověk paleolitický, kdy v našem kraji žila diluviální fauna, jak o tom svědčí hojné nálezy kostí těchto zvířat získaných v cihelnách v třebíčské čtvrti Borovina a Všetečkově (nosorožec, sob). Pokud jde o pozůstatky samotných mamutů, v roce 2009 našli archeologové pod Třebíčskou čtvrtí Ptáčov u řeky Jihlavy (asi 2 km od Třebíče) unikátní nález kostí zvířat z doby ledové. Jsou mezi nimi pozůstatky mamuta, divokých stepních koní, sobů a obrovského pratura staré 15-30 tisíc let. Kosterní pozůstatky zvířat od Ptáčova pocházejí z doby ledové, kdy lidé žili v době kamenné. Všechny ležely ve vrstvě hlíny dva až tři metry pod povrchem. Některé z nich byly ohlodané od vlků. Již dříve byly nalezeny pozůstatky mamutů i v Dukovanech.
 

Na Třebíčsku je doložen pobyt lidí z doby před asi 40 tisíci lety, přestože Třebíčskem procházeli nahodile již o 10-20 tisíc let dříve.

Artefakty z období takzvaných lovců mamutů před 10 až 30 tisíci lety máme i z Třebíče – opracované pazourkové nástroje a další předměty.

V Třebíči však chybí stále nález nějakého hrobu pravěkého člověka ze starší doby kamenné. Možná, že takový nález učiněn byl, ale při rozšiřování a přestavbách města během posledních několika století tomu nevěnoval nikdo pozornost, nikdo nic nenahlásil a stavělo se dál. Posledních zhruba sto let zpět pak archeologický zájem ze strany úřadů byl, ale než aby si lidé – nálezci - komplikovali život oddalováním stavby nebo jejím zákazem pro historicky významné místo objevu, není neznámou situací, že radši kosti někam vyhodí nebo zahrabou aniž by se zjišťovalo zda jsou vůbec lidské a jakého stáří a původu. Třeba nás takový nález hrobu teprve čeká.

Z konce doby kamenné (eneolit) však již přímo v Třebíči hrob doložen máme. V dubnu 1949 byl nalezen hrob se skrčeným tělem (kostrou) z kultury zvoncovitých pohárů (2900 - 2200 př. n. l.) a to na nádvoří Vyšší školy rolnické na Podklášteří. Tato škola sídlila v dnešním zámku (bývalém klášteře benediktýnů). Takže přestože benediktýni zde svůj klášter založily roku 1101 a dali tak základ budoucímu městu, už nejméně 3 tisíce let předtím zde na tomto místě budoucího kláštera žili lidé. Měli na místě dnešní baziliky i nějakou svoji svatyni?  Křesťanské kostely se zakládaly často na místech bývalých keltských nebo slovanských svatyní, aby negovaly tyto pohanské síly a zasvětily je ,,silám dobra,,. Pokud tu nějaká taková svatyně byla, určitě vzala za své stavbou benediktinského kláštera roku 1101 n.l. a následně stavbou baziliky a dalšími přestavbami a přístavbami celého areálu.

Podívejme se po okolí Třebíče…

V celoevropském měřítku unikátní a ojedinělý je objevený nástroj - křišťálová čepel z paleolitické kultury zvané szeletien (39 000 - 35 000 př.n.l.) nalezená u Mohelna.

Z pozdějších dob neolitických (mladší doba kamenná) byly na Třebíčsku doposud zjištěny stopy sídliště ve Vladislavi. Šlo o  neolitické kamenné nálezy (sekerky, motyčky, mlaty atd.) jakož i významné sídliště v obci Výčapy. Odtud pochází mnoho zajímavých nálezů. Nebo třeba vzácná nefritová sekerka z Radošova.  Zajímavá je malá sekyrka ze Lhánic, uchovaná v třebíčském muzeu, na níž je vyryta kometa.

V řece Jihlava u Smetanova mostu byla PhDr. Martinem Herzánem z Třebíče nalezena roku 2013 část kamenného sekeromlatu z mladší doby kamenné z jemně opracovaného amfibolického dioritu. Nález byl 2. září 2013 oficiálně předán Muzeu Vysočiny v Třebíči. V muzeu z toho měli velkou radost, sice tu už několik kamenných sekeromlatů z Třebíče a okolí, a to i kompletních, měli, ale poslední podobný objev byl učiněn ve 30. letech 20. století. Tedy po dlouhých 80 letech další významný nález. Fotografie je zde ve fotogalerii.

Také z bronzové doby máme z Třebíčska zajímavé nálezy, například bronzová sekera z Vladislavy, bronzová sekera z Příštpa, bronzová sekera ze Sokolí, bronzový meč z Nových Syrovic a další…

Na nedalekém Náměšťsku je známo například hallštatské pohřebiště – jeden typický žárový hrob, vykopaný učitelem R. Dvořákem je v třebíčském muzeu.

Ostatně i z pravěku máme z Třebíče významné nálezy, ale problém je v tom, že se nedochovali do současnosti. Jak je to možné? Podnět k založení muzea v Třebíči vznikl až v roce 1894 a teprve v roce 1898 byl založen Muzejní spolek. Ten nejpozději v roce 1903 vlastnil už i archeologické nálezy z Třebíče a okolí. Pak přišla první světová válka, zmatky, mnohdy se některé sbírky či nálezy musely přemístit do Vídně. Následovala druhá světová válka a jak známo, Němci rádi kradli a odváželi cenné artefakty v rámci celé republiky. Některé artefakty se naopak před Němci schovali a to tak důkladně, že se už nenašly nebo se toho už nedožili lidé, kteří věděli kde jsou uschovány. Doba komunismu pak z počátku archeologii jako takovou ignorovala. Ve své druhé části však již výrazně archeologii a zájem o zkoumání historie podporovala.

Pak tu byly soukromé archeologické sbírky nálezů z Třebíče a okolí. Jednu z velkých takových sbírek měl inspektor tehdejšího Valdštejnského statku v Třebíči, A. Hanisch, který měl velkou archeologickou sbírku, ta se bohužel nedochovala, její osud je neznámý. Podobně dopadla i velmi zajímavá sbírka pravěkých archeologických nálezů z Třebíče, kterou nasbíral F. Peštál a před druhou světovou válkou tuto sbírku s nálezy uložil do třebíčského muzea, kde se však po nich po skončení války už marně pátralo a nenašly se dosud. Kdo ví jaké poklady tyto ztracené nalezené sbírky pravěkých nálezů obsahovaly. Kdyby bývaly zůstaly raději v zemi a čekaly na budoucí objevitele v dobách klidnějších a více uvědomělejších…

Jinde už jsou významná archeologická naleziště z pravěku nenávratně ztracena. Například u Mohelna zatopením Dalešickou přehradou (1970-1978) nebo stavba Jaderné elektrárny Dukovany (1974-1978), která na archeologicky zajímavém místě zastavěla 90 hektarů své plochy. I když neplatí to zcela. Dno Dalešické přehrady u Mohelna je tak významné, že při vypuštění přehrady v září 2013 okamžitě bahnité dno obsadili profesionální archeologové a našli zde zbytky nejstarší stavby na Českomoravské vrchovině. A to v místech, kde stával před zatopením Skryjský mlýn (u obce Skryje). Archeologové měli pouhé tři dny než se přehrada začala opět napouštět, ale i tak našli několik kilogramů nálezů. V srpnu 2016 se na místo vrátili archeologové znovu, tentokrát však jako potápěči. Speciální skupina archeologických potápěčů zde i s elektrickým detekčním zařízením opět prohledávali dno přehrady v místě pravěkého osídlení. Pokud jde o Dukovany, odtud pochází nejen nálezy mamutů, ale i naprosto unikátní pravěký nástroj zhotovený netradičně z vltavínu, ač standardně sloužil pro výrobu nástrojů kámen pazourek, či v menší míře křišťál.

Nechejme se překvapit, jaké nálezy a nová zjištění nás ještě o pravěku z Třebíčska čekají, tím spíše přímo nálezů z Třebíče.

PhDr. Martin Herzán MSc.